Nebaví tě školní francouzština? Zkus to jinak!
30. 11. 2010
Jako student osmiletého gymnázia jsem byla po pět let vystavena nutnosti studovat druhý jazyk. Fajn, proč ne. Upřímně, musela jsem si přiznat, že v životě se rozhodně hodí domluvit se v co nejvíce zemích světa. Proto jsem si zvolila něco úplně jiného, než je povinná angličtina. Sáhla jsem po umělecky znějící francouzštině. Ale po pár letech už mě hodiny ve škole nebavili, na francouzštinu jsem se netěšila. Možná proto, že celých 45 minut, které jsme museli vydržet dřepět v lavicích, probíhaly naprosto stejně. Vyplňování gramatických cvičení, občas nějaký poslech. I když jsme docházeli i na francouzskou konverzaci, ani tam se nic moc zářného nedělo.
Až před velkými prázdninami, když už se blížil konec úmorného školního roku, za mnou přišla spolužačka s návrhem. My obě jsme si francouzštinu celkem oblíbily, a tak mi nabídla společnou účast na letním intenzivním kurzu francouzštiny. Z počátku jsem se dvou týdnů v jazykové škole trochu bála, ale nakonec jsem s vidinou nové zkušenosti a zajímavě stráveného času na nabídku kývla. S postupem času jsem se těšila čím dál tím víc, možná proto, že jsem se dokopala ke zjištění nezbytných detailů. Ohlasy si intenzivní kurz francouzštiny chválily, a tak jsem přestávala litovat faktu, že budu muset uříznout dva týdny z prázdninového nicnedělání.
Když konečně letní kurz francouzštiny začal, byla jsem příjemně překvapena. Zjistila jsem, že jsem se vůbec nemusela obávat, v kurzu nás bylo celkem deset a navíc jsme se rychle sblížili. Od začátku tam panovala velice uvolněná atmosféra, když se někdo spletl, nic se nedělo, zkrátka jiné kafe nežli škola. Kantoři v intenzivním kurzu francouzštiny se chovali spíš jako kamarádi než jako učitelé. Jakpak by taky ne, proč si dělat z francouzštiny těžkou hlavu, když si ji můžete místo toho užít! A tak jsme si den co den spíše povídali, než abychom se učili. Občas jsme se gramatickým cvičením nevyhnuli, musíme si přiznat, že ve francouzštině existuje i mluvnice. Přesto jsme se stále dovídali nové zajímavosti a perličky a letní kurz francouzštiny tak utekl jako voda.
A navíc díky němu byl příjemnější i opětovný nástup do školy. Zatímco spolužáci si zoufali, jak celé prázdniny nepromluvili francouzsky, já společně s mojí kamarádkou jsme se jen potutelně usmívaly. My jsme francouzštinu užívaly hodně, a jak nás to bavilo! Tak jsem se přesvědčila, že intenzivní kurz francouzštiny není úplně takový, jak se zdá. Jazyk se dá naučit nejen školním biflováním, ale i příjemně strávenými dvěma týdny, ve kterých i vlastně jen tak povídáte. Jediným rozdílem je, že francouzsky.