Jdi na obsah Jdi na menu
 


Opravdu je polština tak vzdálená?

30. 11. 2010

 

Česká republika se jako jeden ze států v srdci Evropy může honosit tím, že má kolem svých hranic kolem do kola hned několik sousedních států. Vedle Německa se svou největší rozlohou kolem hranic České republiky může honosit také Polsko, jež najdete na severní straně. Pokud jste se někdy vydali například do Krkonoš a to na největší horu České republiky –  Sněžku, jistě jste se setkali s polštinou. Té je totiž na každém rohu slyšet více, než češtiny. Když budete scházet Sněžku dolů směrem do Pece pod Sněžkou, půjdete po cestě česko-polského přátelství. K Polsku máme tedy blízko, což je patrné z historie. Jak máme ale blízko k polštině?
Stejně jako čeština, patří polština mezi západoslovanské jazyky do rodiny indoevropských jazyků. Zatímco dříve se Čechům a Polákům nedělalo problém dorozumět, dnes se mnohdy rozdíly v jazyce prohlubují. Ještě v 10. století přitom rozdíly byly minimální a jazyky byly velice podobné. Braly se jako jeden jazyk. Od 14. století se však změny prohlubují, i když většina archaických pojmů byla ponechána, a polština stále více přejímala slova z němčiny, francouzštiny a dalších jazyků.
Polsky se mluví v mnoha státech Evropy. Domluvit se s ní můžete v České republice, na Ukrajině, v Litvě, Bělorusku nebo také například na Slovensku. Jestliže jste si oblíbili tyto destinace, pak se vám znalost polštiny bude určitě hodit. Polštinou mluví kolem 44 milionů lidí, i když samozřejmě nejvíce mluvčích je právě v Polsku.
Odlišnosti mezi českým a polským jazykem bychom zajisté našli. I když si byly kdysi blízké, dnes najdeme spoustu zvláštností a zajímavostí, kterými se polština liší. Jednou z nich je, že polština nemá vůbec jednoduché V. Pokud byste po něm pátrali, tak marně. V Polsku znají pouze dvojité v - W. Další zajímavostí je, že polština nemá ve svém arzenálu dlouhé samohlásky. Budete-li číst nějaký text, nebo se bavit s polsky mluvicím člověkem, dočkáte se pouze krátkých samohlásek. Rozdíly bychom hledali také ve výslovnosti (například ó se vyslovuje jako u, nebo písmeno ń jako ň u nás atd.).
Jednou z věcí, které má polština s češtinou společné, jsou pády. Má také sedm pádů dokonce se stejnými otázkami, i když mají přehozený pátý a sedmý pád na rozdíl od našeho. A asi největší zajímavostí je, že v polštině existuje zvláštní forma onikání (s čímž se setkáváme často v německém jazyce). Oslovují se slovem pani, pan (syngular), panowie (plurál). Což v překladu pak může vzniknout věta: Směl by pan sdělit, co pan viděl na fotografiích.
            O polštině by se dalo napsat mnoho velice zajímavých věcí, jestliže se však o nich chcete dozvědět více a hlavně se ji naučit, pak se můžete přihlásit na kurz polštiny pro začátečníky od společnosti Tutor. Začíná již během září, takže je lepší se přihlásit co nejdříve, protože obsazení kurzu je maximálně 12 studentů.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA